14.den - čtvrtek 5.9.2013
Dlouho před východem sluníčka se hrabu ze spacáku a jdu pozorovat zrod nového dne z břehu řeky Fraser. Sluníčko, fotkám ku škodě, vychází přímo za masivem Mount Robson, ale ráno u řeky je skutečně kouzelné.
více fotek z podvečera a rána pod Mount Robson
Po snídani rychle balíme stan a vracíme se zpět k návštěvnickému centru Mount Robson PP.
více fotek z podvečera a rána pod Mount Robson
Právě zde začíná proslulý trek Berg Lake Trail. Na ten je ovšem třeba vyhradit si několik dní a také získat povolení správy parku, jejichž množství je značně omezené. My máme v plánu projít si alespoň krátký úsek, který nás podél řeky Robson přivede k jezeru Kinney Lake. Stezka z parkoviště velice pozvolně stoupá a věrně kopíruje pravý břeh divoké Robson River.
více fotek z výšlapu ke Kinney Lake
Tu a tam les prořídně a naskytne se úžasný výhled na zasněženou špičku Mount Robson...
více fotek z výšlapu ke Kinney Lake
...a vzápětí se široká cesta opět vrací k peřejím Robson River.
více fotek z výšlapu ke Kinney Lake
Celkem nám cesta ke Kinney Lake trvá pohodovým tempem něco mále přes hodinku. Pohled, který se nám přes jezero naskytá patří opět k nezapomenutelným. Okolní vrcholky se dokonale zrcadlí v klidné hladině jezera a nám je docela líto že nemáme prostor k pokračování dále k Berg Lake. Tak třeba někdy příště...
více fotek z výšlapu ke Kinney Lake
Necelou hodinku se tu jen tak kocháme a pomalu se vydáváme na cestu zpět místy kde se z Kinney Lake rodí Robson River.
více fotek z výšlapu ke Kinney Lake
Po poledni jsme zpátky na parkovišti, tak ještě jeden pohled směrem k nevyjšší hoře Rockies...
více fotek vrcholku Mount Robson
...a zanedlouho už vyrážíme na dlouhou cestu během níž pás kanadských Skalistých hor definitivně opustíme. Na pozdní oběd se stavujeme ve švýcarské pekárně ve Valemountu. Tip od Járy z Calgary nezklamal, byť zde tedy bylo pekelně draho. Nasycení svištíme co povolená rychlost umožňuje, a občas zřejmě i o trošku rychleji, směrem k městečku Clearwater. To je vstupní branou do dalšího z provinčních parků, kterým je Wells Gray Provincial Park, kde se chceme jen krátce zastavit u vodopádů Helmcken Falls. K těm nás sice přivádí asi stokilometrová zajížďka, ale ve chvíli kdy na vlastní oči zříme tu nádheru, určitě nelitujeme.
více fotek vodopádů Helmcken Falls
V pozdním odpoledni opouštíme park Wells Gray, v Clearwater doplňujeme benzín, v přilehlé restauračce si dáváme něco menšího k večeři a vyrážíme vstříc zapadajícímu slunci. Od Whistleru nás dělí necelých pět set kilometrů, ještě za světla míjíme Kamloops a pokračujeme směrem na Lilloet. Tam přijíždíme kolem deváté hodiny večerní a od Whistleru nás dělí necelých dvě sta kilometrů. Zavrhuji Lucčin nápad na zakempování v Lilooetu, čehož ovšem později docela lituji. Právě těchto posledních cca 160 kilometrů se ukazuje jako nejhorší část z celé dnešní téměř sedmisetkilometrové jízdy. Silnice v podstatě permanentně v serpentinách stoupá a klesá, přes cestu nám přebíhají lišky a srny, průměrná rychlost klesá a naopak únava řidiče stoupá. Když před půlnocí konečně míjíme ceduli vítající nás v olympijském Whistleru mám toho tak akorát. Celkem bez problémů nacházíme kemp Riverside resort, ale recepce je už zavřená. Takže jen využíváme místních toalet a sprch a vracíme se zpět na parkoviště před Whistlerem kde nouzově nocujeme přímo v autě. Po náročném dni usínáme téměř okamžitě.